Radíme

Hustíme správně pneumatiky?

Rozsáhlé průzkumy provedené přímo v provozu předními evropskými výrobci pneumatik přinesly alarmující výsledky. Pouze necelá pětina (19,8 %) motoristů jezdí na správně nahuštěných pneumatikách! 

Nedostatečný hustící tlak byl zjištěn skoro u 60-ti % vozidel, naopak přehuštění u zbývajících 20-ti procent. Podstatně větší rizika přináší provoz na pneumatikách podhuštěných než přehuštěných, i když toto neplatí bez výjimky. A jaký je stav u nás v Česku? Skoro s jistotou lze říci, že lepší než ve vyspělých státech Evropské unie to určitě nebude. Bohužel, policejní akce typu “Kryštof“ apod., nebývají v případě silničního provozu zaměřeny právě na stav pneumatik, takže statistická čísla z případného průzkumu neexistují.

Jízda na podhuštěných pneumatikách má negativní vliv na:

Jízdní vlastnosti

• vozidlo je hůře ovladatelné, nereaguje dokonale na pohyby volantu při změně směru, plave.

Bezpečnost

• brzdná dráha na podhuštěné pneumatice je delší. Prodlužuje se zhruba o 4 m.
• pokud je vozidlo z výše uvedených důvodů hůře ovladatelné, roste riziko kolize za jízdy.

Výkon

• u podhuštěné pneumatiky roste valivý odpor. Vozidlo ztrácí výkon, zvyšuje se spotřeba paliva.

Životnost

• jízdou na podhuštěné pneumatice dochází jednak k nadměrnému opotřebení krajních partií běhounu, ale výrazně klesá i její celková odolnost proti opotřebení, snižuje se km výkon.
• podhuštěná pneumatika = přetížená. V důsledku přetížení dochází k nadměrnému zahřívání, které může vést až k úplné destrukci pláště.

Odolnost proti poškození

• pokud není v pneumatice odpovídající tlak, podstatně se zvyšuje možnost poškození kostry (např. průrazem), a to i při přejíždění jindy běžně zvládnutelných překážek.

Předepsané huštění

Hodnoty předepsaného huštění neurčuje výrobce pneumatik, ale vozidla – viz. Technický průkaz vozu. Jeho údaje vychází ze znalosti konstrukce automobilu, výkonu motoru, zatížení náprav apod. Dodržování těchto hodnot je doporučováno jako výchozí. Většinou jsou udávány pro každou nápravu dvě hodnoty huštění. 

Nižší platí pro provoz vozidla částečně zatíženého, vyšší pro vozidlo plně obsazené osobami, nebo naložené nákladem. Zatímco u přední nápravy (většinou stále zatížené motorem) se jedná o rozdíly menší, v rozmezí 10 - 50 kPa, u zadní nápravy se tyto rozdíly pohybují mezi 50 až 100 kPa! Tuto skutečnost si před vyjetím plně zatíženého vozidla uvědomí jen málokdo. V praxi tak může nastat situace, že řidič, který dbá na správné huštění (má ale nahuštěno pro nezatížené vozidlo, protože jezdí většinou sám), vyjíždí na cestu z Ostravy do Prahy a bere s sebou manželku a kamaráda s přítelkyní, samozřejmě i se zavazadly. Během této cesty jsou zadní pneumatiky podhuštěny vzhledem k zatížení o celou jednu třetinu. Jízdou po dálnici ve vyšší rychlosti dochází k jejich nebezpečnému přehřívání a roste riziko nevratného poškození, v krajním případě až k naprosté destrukci pláště. 

Ekonomický argument proč správně hustit: Rozdíl ve spotřebě pneumatik na stejný počet ujetých km při jízdě se správným tlakem a na pneumatikách podhuštěných o 20 % je dost podstatný…..

Příčiny poklesu tlaku

I u nových pneumatik dochází k přirozenému úbytku tlaku. Pokles představuje v průměru 50 kPa* za rok. Způsobuje ho přirozené unikání hustícího média (vzduch/dusík apod.), dále součástmi pneumatiky, nedokonalou těsností mezi patkou pláště a dosedací plochou ráfku či určitou netěsností ventilu. V tomto případě můžeme hovořit o přirozené ztrátě tlaku za podmínek, že se jedná o novou pneumatiku namontovanou na nový ráfek s novým bezdušovým ventilem. Provozem pak dochází k dalším změnám, které únik tlaku dále zvyšují - pryž pneumatik vlivem povětrnostních podmínek stárne, pneumatiky získávají různé mechanické oděrky a poškození, ráfky rezaví. Ventil bývá rovněž častou příčinou pozvolného, leč neúměrného poklesu tlaku v pneumatice. Úbytek tlaku zaznamenáváme také při poklesu okolní teploty. Tuto skutečnost dokonale nesnižuje ani použití různých plnicích plynových směsí na bázi dusíku, jak bývá mnohdy prezentováno. 

* odhady vycházejí z vývojových dílen výrobců pneu.

Kontrola tlaku

Výrobci pneu je doporučováno provádět kontrolu tlaku v pneumatikách zhruba jednou za čtrnáct dní. Zásadou je, provádět měření na studených pneumatikách ještě před vyjetím vozidla. I jízda k nejbližší čerpací stanici, kde bývají kompresory s měřidly tlaku, znamená zahřátí tlakového média v pneumatikách. Nárůstem teploty dochází ke zvýšení tlaku, a tak naměřená hodnota neodpovídá skutečnosti. Rozdíl neměřených hodnot u běžného pláště osobního automobilu se může pohybovat okolo 30 kPa. Proto je nutné při kontrole za tepla k doporučeným hodnotám přičíst 30 kPa. 

Při kontrole tlaku nezapomínejte na rezervní kolo. To je třeba udržovat v použitelném stavu, tedy dostatečně nahuštěné. 

Mějme na paměti, že perfektně nahuštěná pneumatika je jediný komponent, který zajišťuje kontakt mezi vozidlem a vozovkou.